|
|
Orální historie a její místo v české žurnalistice na příkladu Příběhy 20. století v Českém rozhlasu
Dvořák, Vilém ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Od roku 2006 vysílá Český rozhlas každý týden pořad Příběhy 20. století, který tvoří novináři Adam Drda a Mikuláš Kroupa. Pořad je žurnalistickým útvarem, jeho primárním zdrojem jsou však orálněhistorické rozhovory s pamětníky minulého století ze sbírky Paměť národa. Cílem práce je na základě kvantitativních a kvalitativních metod pořad charakterizovat a zasadit jej do kontinua orální historie a žurnalistiky. Teoretická část se zabývá orální historií, jejím účelem a vývojem, ale také rozdíly mezi novinářským a orálněhistorickým přístupem k metodě interview. Kvantitativní obsahovou analýzou 773 epizod vysílaných mezi 1. květnem 2006 a 1. květnem 2021 vlastní výzkum zjišťuje, kdo jsou typičtí pamětníci pořadu, jaká témata jsou pořadem nejčastěji pokrývána, jaké zastoupení mají muži a ženy a v jakých regionech se příběhy nejčastěji odehrávají, zároveň také jak se tyto charakteristiky mění v závislosti na moderátorovi. Podle výzkumu mají větší zastoupení v pořadu muži, nejčastějším tématem jsou pak političtí vězni 50. let, následují přeživší holocaustu, veteráni druhé světové války či duchovní. Popisem typického pamětníka se práce mimo jiné snaží zodpovědět, zda pořad Příběhy 20. století zapadá do "západní" tradice orální historie a dává tak prostor lidem, kteří jsou klasickými historiografickými...
|
|
|
Pandemie covidu-19 očima zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu
Klečka, Jiří ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Pandemie covidu-19 ovlivnila jak běžné domácí zpravodajství, tak to zahraniční. Diplomová práce se zabývá tím, jaký vliv mělo šíření nemoci na práci zpravodajů Českého rozhlasu. Jak se museli adaptovat, jaké dopady měla pandemie na jejich osobní život či možnosti návratu ze zahraničních postů do České republiky. Cílem práce je také srovnat to, jaká témata po zpravodajích požadoval newsroom v Praze a jaké informace pro ně byly dostupné v zemi, ve které v danou chvíli pracovali. Krátce se zabývám i reakcí Českého rozhlasu na celosvětovou pandemii, jak se rádio - jako veřejnoprávní médium - o svoje zaměstnance v zahraničí staralo. Výsledky rozhovorů se zpravodaji jsem pak prodiskutoval s jejich tehdejším vedoucím. Před analýzou rozhovorů se zpravodaji je práce v krátkých medailoncích představuje a mapuje také důležité světové a domácí události, které byly hlavním tématem zpravodajství v době pandemie. Ve stručnosti diplomová práce také definuje povahu práce zahraničního zpravodaje a vliv pandemie na zpravodajství.
|
|
|
Hraná tvorba v Českém rozhlase: od rozhlasové hry k hraným podcastům
Cypriánová, Barbora ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce sleduje vývoj rozhlasových her a další hrané tvorby Českého (Československého) rozhlasu. Nejprve představuje vývoj této oblasti od jejích počátků před přibližně sto lety až do dnešní doby, v praktické části se pak (především kvůli nedostatečnosti materiálu z dřívější doby) zaměřuje na rozhlasovou tvorbu až od 60. let minulého století. Výzkum se zaměřil na to, zda a jak hraná rozhlasová tvorba reflektuje společenská a společensko-politická témata doby. Cílem práce je na konkrétních dílech ukázat, jak hraná tvorba tato témata odrážela, případně jak je v závislosti na dané době konstruovala vlastním způsobem. V rámci kvalitativní analýzy bylo zkoumáno 22 původních rozhlasových her, 6 dílů 1 rozhlasového seriálu a 3 dílů 1 hraného podcastu. Teoretický základ pro výzkum představují kapitoly o sociální konstrukci reality, reprezentaci reality v médiích a shrnutí úvah o sociologii literatury Miloslava Petruska, které aplikujeme na oblast rozhlasové dramatické tvorby.
|
|
|
Pandemie covidu-19 očima zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu
Klečka, Jiří ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Pandemie covidu ovlivnila jak běžné domácí zpravodajství, tak to zahraniční. Tato práce se zabývá tím, jaký vliv mělo šíření nemoci na práci zpravodajů Českého rozhlasu. Jak se museli adaptovat, jaké dopady měla pandemie na jejich osobní životy či to, jaké byly možnosti návratu ze zahraničních postů do Česka. Cílem práce je také srovnat to, jaká témata po zpravodajích požadoval newsroom v Praze a jaké informace pro ně byly dostupné v zemi, kde byli umístění. Krátce se zabývám i reakci rozhlasu na pandemii a jak se Rádio jako veřejnoprávní médium o svoje zaměstnance v zahraničí staralo. Výsledky rozhovorů se zpravodaji jsem pak probral s jejich tehdejším vedoucím. Před analýzou rozhovorů se zpravodaji je práce v krátkých medailoncích představuje a mapuje také důležité světové a domácí události, které byly hlavním tématem zpravodajství v době pandemie. Ve stručnosti práce také definuje povahu pozice zahraničního zpravodaje a vliv pandemie na zpravodajství.
|
|
|
Role zprávařů v rozhlasovém zpravodajství, případová studie ČRo Radiožurnál
Gálová, Gabriela ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
V diplomové práci se věnuji pozici zprávařů na celoplošné veřejnoprávní zpravodajské stanici Radiožurnál, která je součástí Českého rozhlasu. Cílem je zmapovat jejich roli ve vysílání a popsat faktory, které zprávaře ovlivňují při výběru událostí a sestavování jednotlivých relací. Pokusím se také definovat pozice, které se na vzniku celého zpravodajství podílejí. Hlavním východiskem v teoretické části je koncept gatekeepingu. Představím také možné organizační struktury redakcí, definici pojmu zpravodajství nebo ukotvení Českého rozhlasu v tuzemském mediálním systému. Výzkumná část je založena na analýze dvaceti polostrukturovaných rozhovorů se zprávaři a jednotlivými pozicemi, které na výrobě zpravodajství participují. V práci odpovídám na otázku, jak vzniká zpravodajství stanice Radiožurnál. Věnuji se také roli zprávařů z pohledu profesních požadavků a míry novinářské autonomie. V neposlední řadě pak analyzuji faktory, které zprávaře ovlivňují v jejich práci, a to z pohledu mediální organizace, mediální rutin a individuální úrovně.
|
|
|
Kultura mluveného projevu hlasatelů a moderátorů Českého rozhlasu
HOUFOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá kulturou mluveného projevu hlasatelů a moderátorů v prostředí veřejnoprávní instituce Českého rozhlasu. Teoretická část práce je zaměřena na nejdůležitější nástroj rozhlasových mluvčích, tedy na jazyk v jeho mluvené podobě, a popisuje, jak se v dnešní společnosti proměňuje jeho role a v čem se odlišuje od jazyka psaného. Práce se také věnuje obecným principům fungování médií v ČR, bližší pozornost je věnována Českému rozhlasu. Závěr teoretické části práce se zabývá platnými ortoepickými, lexikálními, morfologickými a stylistickými zásadami. Praktická část práce se pomocí jazykové analýzy rozhlasových pořadů Českého rozhlasu snaží odpovědět na otázku, zda jsou projevy v nich se vyskytující v souladu s normami závaznými pro veřejnou komunikaci. Dotazníkové šetření přibližuje postoj společnosti k rozhlasovému vysílání.
|
|
|
Výchovná hodnota jazykových a literárních pořadů ve veřejnoprávních médiích
HOLUBOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá jazykovými a literárními pořady prezentovanými v českých veřejnoprávních médiích - České televizi a v Českém rozhlase. V teoretické části představuje vybrané pořady, popisuje, jakými tématy se zabývají, a pokouší se o jejich interpretaci. Na základě dotazníkového šetření u žáků základních škol a dalších okruhů respondentů je sestavena praktická část, jež ukazuje, jak média veřejné služby těmito pořady naplňují svou vzdělávací a výchovnou funkci.
|
|
|
Specifika práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu - komparativní případová studie
Linhart, Tomáš ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Specifika práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu - komparativní případová studie Tomáš Linhart Abstrakt Diplomová práce se zabývá specifickými aspekty práce zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu. Kromě identifikace, popisu a analýzy specifik zahrnuje sekundární výzkumné cíle: jak vypadá gatekeeping v praxi zahraničních zpravodajů, jak se jejich práce proměnila vlivem sociálních sítí a jak nahlížejí na postavení Rakouska ve zpravodajství, které jako jediné ze sousedních zemí Česka není pokrývané žádným stálým zpravodajem. Teoretická část rozebírá metodologický přístup, odbornou literaturu, gatekeeping v médiích, vliv sociálních sítí na novinářskou práci, dostupné poznatky o roli a postavení zahraničních zpravodajů a specifické postavení Rakouska. Na teoretická východiska navazuje analýza rozhovorů s jedenácti respondenti (šest současných zpravodajů Českého rozhlasu, tři bývalí a dva novináři s osobní zkušeností z Rakouska), které je rozdělena do devíti výzkumných celků. Analytická kapitola je zakončena reflexí získaných dat ve vztahu k popsané teorii. Hlavní přínos studie spočívá v jedenácti původních rozhovorech a relativně vysoké validitě výzkumu, jelikož zvolený vzorek respondentů obsahuje nadpoloviční většinu současných zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu. Výsledky ukazují, že specifika...
|
|
|
Atmosféra v české a slovenské společnosti po rozpadu federace: pohled na událost v kontextu komentářů ve vysílání Českého a Slovenského rozhlasu (1.1.-31.12.1993)
Kobrlová, Eva ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Cílem této práce je zprostředkovat atmosféru v české a slovenské společnosti v době zániku České a Slovenské federativní republiky. Za tímto účelem byly analyzovány komentáře z pořadu Radiofórum Československého, respektive Českého rozhlasu, a z pořadu Vnútropolitický komentár týždňa, který vysílal Slovenský rozhlas. Autorka sledovala všechny takové příspěvky v období bylo od 1. července 1992 do 31. prosince 1993, které se k zániku federace vztahovaly, a to ať už jeho obhajobou, rozporováním, příčinami, následky nebo i prostým informováním o přípravách na něj. Ke zpracování komentářů byla zvolena metoda analytické indukce. Pro uvedení do širšího kontextu problematiky předchází samotné analýze stručný přehled událostí vztahujících se k zániku Československa ve sledovaném období. Zahrnuto je také zpětné zhodnocení problematiky perspektivou dvou hlavních aktérů rozdělení federace, tedy Vladimíra Mečiara a Václava Klause, a to prostřednictvím jejich publikací a veřejných výstupů. Pro uvedení nejen do kontextu atmosféry v české a slovenské společnosti, ale především v obou sledovaných médiích, je pak do práce také začleněn pohled tehdejších redaktorů Československého, Českého a Slovenského rozhlasu, Anny Sámelové a Jana Pokorného.
|
|
|
Historie a současnost pořadu Českého rozhlasu O Roma vakeren (Romové hovoří) - rozhlasová montáž
Hojný, Vojtěch ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
O Roma vakeren (v překladu z romštiny "Romové hovoří") je pořad Českého rozhlasu, který posluchače informuje o životě Romů v České republice i ve světě. Připravuje ho romská redakce, která vznikla nedlouho po vzniku samostatného Českého rozhlasu před necelými třiceti lety a rozhlas jeho vysíláním usiluje o naplňování své role média veřejné služby. Tato bakalářská práce se ve své praktické části formou rozhlasové montáže zabývá jak historií, tak současností tohoto pořadu. Výsledná montáž stojí na autorsky natočených výpovědích tvůrců pořadu i archivních zvukových záznamech z historie Českého rozhlasu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s romskou národnostní menšinou v České republice a představuje tuzemská romská média, která začala téměř bez výjimky vznikat až po změně režimu v Československu na konci osmdesátých let 20. století.
|
host ::
RSS.